JUDIKATURA - Civilněprávní judikatura

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 5014/2009

Závěrem dovolací soud připomíná, že institut výkonu práva v rozporu s dobrými mravy nepochybně podléhá principu primátu občana nad státem zakotvenému v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. I. ÚS 643/04, N 171/38 SbNÚ 367). Proto dochází-li v ...

Vydáno: 08. September 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 663/2005

Tak ostatně učinila v projednávané věci žalobkyně ve vztahu k m. Č. B., aniž by jí tím mohly zaniknout zákonné nároky vůči vydražiteli jako druhému účastníku neplatné kupní smlouvy. Na jejich vzájemné vztahy (tzv. synallagmatický závazek podle § 560 obč. zák.) dopadá ustanovení § 107 odst. 3 obč. zák., jehož smyslem je zamezit nerovnoměrnosti spočívající v tom, že prodávající je ...

Vydáno: 31. January 2007

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 4877/2008

Ačkoli uzavření kupní smlouvy samo o sobě zákonu neodporuje, situaci je nutno posoudit v kontextu ostatních smluvních ujednání souběžně uzavřených. Byla-li kupní smlouva, stejně jako smlouva o zřízení zástavního práva uzavřena za účelem zajištění smlouvy o půjčce a realizací sjednaného zajištění mělo dojít k převodu vlastnického práva k předmětu zástavy na zástavního věřitele (tj. k propadnutí zástavy), potom takové ujednání ...

Vydáno: 21. May 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 498/2009

Jak se podává z ustanovení § 544 odst. 1 obč. zák., smluvní pokutu si mohou sjednat pouze smluvní strany pro případ porušení povinnosti vyplývající z jimi uzavřené smlouvy. Jinými slovy, smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel – dlužník hlavního (smluvní pokutou zajišťovaného) závazku. Není pochyb o tom, že žalobce smluvní stranou smlouvy o budoucí smlouvě nebyl, a ...

Vydáno: 26. July 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 326/2004

Při úvaze, který z dluhů byl za této situace vyrovnán, pak lze vycházet - obecně vzato - buď ze zásady priority (přednostního vyrovnání některého z více dluhů, založeného například na době jejich splatnosti, na úrovni jejich zajištění, na jejich povaze apod.) nebo ze zásady proporcionality (poměrného vyrovnání všech dluhů); nemůže-li se uplatnit zásada priority, neboť pravidla stanovená pro přednostní vyrovnání ...

Vydáno: 07. July 2004

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 1598/2009

Jestliže plnění nestačí na vyrovnání celého dluhu (jistiny a příslušenství) a dlužník při plnění neurčí, zda chce vyrovnat jistinu nebo příslušenství, popř. v jakém poměru, ačkoliv tuto možnost měl, je – s přihlédnutím k principu jednoty soukromého práva – namístě použít zásadu, podle níž je přednostně vyrovnáno příslušenství dluhu ke dni plnění.

Vydáno: 21. October 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 3025/2008

To znamená, že v době, za kterou žalobce nájemné požaduje v důsledku aplikace ustanovení §676 odst. 2 obč. zák. nájemní poměr trval.

Vydáno: 26. October 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 30/2002

Pakliže je obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že účastníkům smlouvy je jasné, co je předmětem smlouvy a jaká jsou jejich práva a povinnosti, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ...

Vydáno: 19. May 2004

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2218/2009

(...) při posuzování otázky, zda část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti lze oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu (§ 41 obč. zák.), je třeba dbát, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci dvou(více)stranného právního úkonu, sledovali. Tedy – v poměrech posuzované věci – zda by i bez ...

Vydáno: 24. June 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2147/2009

(...) měl-li odvolací soud zato, že ve prospěch žalovaného 1) svědčí kritérium účelného využití věci, pak za situace, kdy mu nesvědčilo kritérium velikosti spoluvlastnického podílu, byl povinen zabývat se schopností spoluvlastníků přiměřenou náhradu zaplatit, zejména je měl vyzvat, aby ke svým tvrzením navrhli důkazy a zvážit jejich provedení. Protože tak nepostupoval, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné ...

Vydáno: 22. November 2010