JUDIKATURA - Civilněprávní judikatura

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1891/2005

Učiní-li poddlužník vůči svému věřiteli (zástavnímu dlužníku) projev směřující ke splnění, k započtení nebo k jinému zániku závazku, je nepochybné, že takový právní úkon se nemůže týkat právní sféry zástavního věřitele, a to již z toho důvodu, že mu ani nebyl určen (nebyl jeho adresátem); nemůže proto s ním být spojen následek v podobě zániku práva zástavního věřitele na uspokojení ...

Vydáno: 03. May 2006

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3223/2010

V případě ustanovení § 193 odst. 2 obch. zák. však smluvní partner společnosti často nemá objektivně možnost zjistit, že smlouva podléhá označenému ustanovení a že k jejímu uzavření se vyžaduje souhlas dozorčí rady, popř. i valné hromady společnosti. Bude-li smlouva uzavírána před jejím zveřejněním (uložením do sbírky listin obchodního rejstříku), nemá smluvní partner společnosti objektivně možnost ověřit, zda hodnota převáděného ...

Vydáno: 11. April 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 382/2010

Uzavře-li statutární orgán organizační jednotky občanského sdružení jejím jménem zástavní smlouvu, aniž by si opatřil podle stanov potřebný předchozí souhlas jiného orgánu občanského sdružení, odpovídá občanskému sdružení za škodu, kterou mu tímto jednáním způsobil. Na platnost úkonu učiněného jménem organizační jednotky občanského sdružení však překročení tohoto vnitřního omezení žádný vliv nemá.

Vydáno: 31. May 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 1390/2010

Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnosti) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je 1. výkon advokacie, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ...

Vydáno: 26. April 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1518/2010

Odvolací soud správně uvádí, že, nastoupil-li zaměstnanec, který po rozvázání pracovního poměru oznámil svému zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, do zaměstnání u jiné fyzické nebo právnické osoby, protože mu zaměstnavatel neumožnil, aby konal (až do pravomocného skončení soudního řízení o neplatnost výpovědi nebo do doby, než dojde k platnému rozvázání pracovního poměru jinak) práce podle pracovní ...

Vydáno: 15. February 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 1221/2002

Občanský zákoník v § 120 odst. 2 stanoví, že stavba není součástí pozemku; nevymezuje však, co to stavba je. Pro oblast občanského práva nelze použít vymezení stavby provedené v § 139b odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), podle kterého za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické ...

Vydáno: 26. August 2003

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 884/2010

Dovolací soud se zcela ztotožňuje s právním závěrem odvolacího soudu, že zjištěné změny v okolnostech, za nichž účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, jsou způsobilé vyvolat důsledky plynoucí z § 50a odst. 3 obč. zák. Jestliže v období mezi uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí a okamžikem, kdy mělo dojít k uzavření realizační smlouvy, došlo k zahájení procesu přeměny pozemků na ...

Vydáno: 28. March 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 1000/2010

Zřizovat části stavby (např. zateplení zdi, balkony apod.) zasahující do prostoru nad sousedním pozemkem bez právního důvodu není přípustné.

Vydáno: 19. December 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 4755/2009

Zcela bez významu pro posouzení nepoctivosti zdroje bezdůvodného obohacení je pak otázka, zda žalobci v reklamě aktivně vystupovali. Zásahem do osobnostního práva žalobců je totiž již samotné užití jejich podobizen bez jejich souhlasu v rozporu s § 12 obč. zák. Způsob užití může mít vliv nanejvýš na určení výše prospěchu, který tak první žalovaná na úkor žalobců získala.

Vydáno: 20. July 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 21/2012

Nejvyšší soud již ve svém předchozím rozsudku ze dne 31. srpna 2010, č.j. 30 Cdo 1653/2009-154 (jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, a jenž byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57, ročník 2011, s následující právní větou) judikoval, že: „Platné právo neobsahuje právní institut neúměrného zkrácení (laesio enormis) řešící případy, kdy ...

Vydáno: 27. March 2012