JUDIKATURA - Civilněprávní judikatura

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 11/2013

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně GE Money Auto, a.s., IČO 60112743, se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1422/1a, zastoupené JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem, se sídlem Hradec Králové, Dukelská třída 15, proti žalovanému JUDr. J. G., ...

Vydáno: 29. January 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 331/2011

I u odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků se uplatní ustanovení § 441 obč. zák., podle něhož byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně, a byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. Vyjde-li tedy ve sporu o uspokojení postižního nároku Kanceláře najevo pochybnost, zda škoda, na jejíž náhradu Kancelář poškozenému poskytla plnění, nebyla způsobena také ...

Vydáno: 30. January 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 3039/2011

Není pochyb o tom, že při účtování ceny opravy ze strany opravitele je DPH běžnou součástí ceny díla, takže pro objednatele představuje část nákladů, které musel vynaložit na uvedení poškozené věci do původního stavu. Není proto důvodu, aby tomu odpovídající částka byla v rámci náhrady škody odečítána, resp. aby netvořila součást skutečné škody, jejíž náhrada náleží poškozenému.

Vydáno: 31. October 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 4142/2008

V případě pokynu objednatele, u něhož byla nevhodnost zjištěna až dodatečně, nastává stejná situace jako u skrytých vad objednatelem dodaného materiálu; za tyto nedostatky nese – objektivně – odpovědnost zhotovitel. Povinnost upozornit na nevhodnost pokynů je povinností objektivní, neboť zhotovitel nese následky jejího nesplnění i tehdy, jestliže o nevhodnosti nevěděl (nemohl vědět). Zákonným důsledkem nesplnění této povinnosti je pak odpovědnost ...

Vydáno: 17. June 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 1926/2009

Předkupní právo spoluvlastníka není „bez dalšího“ porušeno, jestliže nabídka doručená spoluvlastníku neobsahovala údaj o splatnosti kupních cen a poté prodávající uzavřel kupní smlouvy, jež obsahovaly individuální splatnost kupních cen. Byla-li splatnost ve smlouvě o převodu podílu, uzavřené později s třetí osobou, stanovena jinak než v § 605 obč. zák., příp. v nabídce na odkoupení podílu učiněné oprávněnému spoluvlastníku (za předpokladu, ...

Vydáno: 11. May 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 938/2002

Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset ...

Vydáno: 20. February 2003

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 643/04

Není pochyb o tom, že námitka promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje, ale mohou nastat situace (např. v poměru mezi nejbližšími příbuznými), že uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na vydání bezdůvodného obohacení v důsledku uplynutí promlčecí doby bylo nepřiměřeně tvrdým postihem ...

Vydáno: 06. September 2005

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 2006/2011

Mezi příjmy, které plynou zaměstnanci v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce patří mj. i náhrady za ztrátu příjmů ze závislé činnosti [v případě sporu mezi zaměstnancem (i bývalým) a zaměstnavatelem vyplacené až na základě soudního rozhodnutí jako náhrada mzdy], a to včetně úroků z prodlení. Úroky z prodlení je tedy nutno zdanit stejně jako příjem ze závislé činnosti ...

Vydáno: 24. April 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 3412/2011

Má-li poskytované odškodnění kompenzovat stav nejistoty, ve které byl poškozený nepřiměřeně dlouhým řízením udržován a újmě spojené s touto nejistotou má odpovídat forma a případná výše odškodnění. Výše zadostiučinění musí především odpovídat významu předmětu řízení pro poškozeného (např. výši požadované-žalované částky s příslušenstvím). Je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, ...

Vydáno: 09. October 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 632/2005

Skutečnost, že žalovaná částku rovnající se první splátce úvěru „odepsala“ z běžného účtu úpadkyně o dva dny dříve, než byla oprávněna učinit, nemá na existenci právního důvodu pro plnění úpadkyně vůči žalované vliv a už vůbec neznamená, že by se v rozsahu takového „plnění“ mohla žalovaná na úkor úpadkyně obohatit. Navíc o majetkovou újmu na straně úpadkyně a bezdůvodné obohacení ...

Vydáno: 30. January 2007