JUDIKATURA - Civilněprávní judikatura

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 3283/2014

Cestovní kancelář, která v rámci zájezdu poskytla ubytovací služby prostřednictvím subdodavatele, odpovídá svému zákazníku za škodu způsobenou na věcech vnesených do hotelového pokoje v době konání zájezdu podle § 433 odst. 1 obč. zák.

Vydáno: 30. March 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 1778/2012

Z hlediska naplnění výpovědního důvodu spočívajícího v neplacení nájemného (§ 711 odst. 2 písm. b/ obč. zák.) není rozhodné, že nájemce neuhradil poplatek z prodlení.

Vydáno: 27. November 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 61/2017

Pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího (§ 556 odst. 1 věta první o. ...

Vydáno: 31. October 2017

Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 7 Co 296/2014

V řízeních o zřízení věcného břemene práva cesty zahájených do 31. 12. 2013, ve kterých soud rozhoduje ve věci po 1. 1. 2014, je nutné rozhodovat podle § 1029 o.z.

Vydáno: 28. February 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2494/2016

Dodatečné schválení právního úkonu ve smyslu ustanovení § 33 odst. 2 obč. zák. je možné učinit jak výslovně (písemně nebo ústně), tak i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit; uvedené platí i tehdy, vyžaduje-li právní předpis pro dodatečně schvalovaný právní úkon písemnou formu. O překročení oprávnění vyplývajícího z plné moci nejde, není-li zde žádná souvislost mezi ...

Vydáno: 20. April 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 4364/2013

Samotná skutečnost, že žalobkyně nežádala o morální satisfakci, nemůže být důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění, je-li zřejmé, že její nárok na přiznání satisfakce v penězích za závažný zásah do jejích osobnostních práv nebyl prima facie zcela nepřiměřený.

Vydáno: 25. November 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 A 246/2013

I. Povinný subjekt nemůže odepřít poskytnutí znaleckého posudku vztahujícího se k jeho působnosti s poukazem na § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Znaleckou činnost je třeba vnímat jako odbornou činnost, která se ze své podstaty musí opírat o věrohodné a verifikovatelné metodologické postupy, jež jsou příslušným odborným kruhům známy. Princip znalecké činnosti tedy ...

Vydáno: 17. February 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2765/2012

Ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 221/2006 Sb. se aplikuje i na situaci, kdy se v samostatném řízení žalobce domáhá informací o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví, poté, kdy bylo pravomocně ukončeno řízení, v němž bylo vysloveno, že bylo porušeno toto právo duševního vlastnictví.

Vydáno: 23. May 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 4219/2013

V řízení o žalobě na ochranu průmyslového vzoru soud neposuzuje zápisnou způsobilost (zejména novost a individuální povahu) průmyslového vzoru, a to ani za situace, kdy tuto otázku již zkoumal Úřad průmyslového vlastnictví z jiného než žalovaným namítaného důvodu nezpůsobilosti registrace ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 207/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)tím není dotčeno.

Vydáno: 15. December 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 503/2011

Užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. obč. zák.).

Vydáno: 10. October 2012