Souběh funkcí opětovně

Ústavní soud se vymezil vůči rozhodování Nejvyššího soudu ohledně souběhu funkcí. Je tedy souběh možný? Bohužel, musíme vyčkat...

Ústavní soud ve svém nálezu I. ÚS 190/15 dne 13. září 2016 nalezl, že stávající argumentace obecných soudů, jakož i Nejvyššího soudu je v rozporu se subjektivním právem na svobodné jednání v zákonným mezích dle článku 2 odst. 3 LZPS čili v rozporu s principem, co není zakázáno, je povoleno. Logicky k tomu bohužel však dodává, že argumentace obecných soudů nesplňuje požadavky na řádné odůvodnění rozhodnutí, a proto je dán prostor těmto soudům, aby prostřednictvím nové argumentace obhajovali to, co si dle našeho názoru nikdo z praxe nepřeje. Resp. není žádný praktický důvod vylučovat souběh funkcí. Proč by nemohl jednatel či člen představenstva mít uzavřenou pracovní smlouvu na "generálního ředitele", pokud ji schválí valná hromada společnosti?

Stále tak praxe běhá v kruhu podle toho, jak rozhoduje Nejvyšší soud, Ústavní soud či jak legislativci mění zákony. Nechce se proto ani sepisovat výčet veletočů ohledně přípustnosti či nepřípustnosti souběhu funkcí, HR pracovníci si je dobře pamatují :(. Co si z toho vzít na závěr? Stále platí, že v pochybnostech ve prospěch právní jistoty, tudíž s jednateli a členy představenstva sjednávat smlouvy o výkonu funkce, nikoliv pracovní smlouvy.  

23.11.2016


NEJNOVĚJŠÍ JUDIKÁTY

  • 16.10.2018Ústavní soud

    K povinnosti soudu ustanovit nezletilému účastníku řízení opatrovníka (jí ...

  • 15.10.2018Nejvyšší soud ČR

    Příprava k trestnému činu

  • 12.10.2018Ústavní soud

    Odměna exekutora v případě dobrovolného plnění povinným


PRÁVNICKÝ VTIP

U soudu:
"Dovedu ty tři svědky, kteří vás viděli na místě činu."
"A já dovedu tisíc svědků, kteří mě tam neviděli!"

Další...