Souběh funkcí opětovně

Ústavní soud se vymezil vůči rozhodování Nejvyššího soudu ohledně souběhu funkcí. Je tedy souběh možný? Bohužel, musíme vyčkat...

Ústavní soud ve svém nálezu I. ÚS 190/15 dne 13. září 2016 nalezl, že stávající argumentace obecných soudů, jakož i Nejvyššího soudu je v rozporu se subjektivním právem na svobodné jednání v zákonným mezích dle článku 2 odst. 3 LZPS čili v rozporu s principem, co není zakázáno, je povoleno. Logicky k tomu bohužel však dodává, že argumentace obecných soudů nesplňuje požadavky na řádné odůvodnění rozhodnutí, a proto je dán prostor těmto soudům, aby prostřednictvím nové argumentace obhajovali to, co si dle našeho názoru nikdo z praxe nepřeje. Resp. není žádný praktický důvod vylučovat souběh funkcí. Proč by nemohl jednatel či člen představenstva mít uzavřenou pracovní smlouvu na "generálního ředitele", pokud ji schválí valná hromada společnosti?

Stále tak praxe běhá v kruhu podle toho, jak rozhoduje Nejvyšší soud, Ústavní soud či jak legislativci mění zákony. Nechce se proto ani sepisovat výčet veletočů ohledně přípustnosti či nepřípustnosti souběhu funkcí, HR pracovníci si je dobře pamatují :(. Co si z toho vzít na závěr? Stále platí, že v pochybnostech ve prospěch právní jistoty, tudíž s jednateli a členy představenstva sjednávat smlouvy o výkonu funkce, nikoliv pracovní smlouvy.  

23.11.2016


NEJNOVĚJŠÍ JUDIKÁTY

  • 22.11.2017Nejvyšší soud ČR

    Výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce

  • 21.11.2017Nejvyšší soud ČR

    Započtení pohledávky

  • 20.11.2017Nejvyšší soud ČR

    Omluva v televizním vysílání jako prostředek ochrany proti nekalé soutěži


REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. na klíč


PRÁVNICKÝ VTIP

Ptá se mladý soudce svého staršího kolegy:

- "Zítra mám jednání s chlápkem, který pálí načerno slivovici. Co myslíš, kolik mu mám dát?"

- "No, rozhodně ne víc než stovku za litr"

Další...