Nabytí vlastnictí k nemovitosti od nevlastníka

Ústavní soud se opětovně vyjádřil k možnosti nabytí vlastnictví od nevlastníka a tedy k nutnosti posuzování dobré víry nabyvatele.

Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 1594/16 ze dne 1. listopadu 2016 vyjádřil jednoznačný závěr, že je nepřípustné, aby obecné soudy při posuzování otázky vlastnictví k nemovitosti nezkoumaly dobrou víru nabyvatele v v údaj zapsaný v katastru nemovitostí. Výslovně k tomuto pak uvedl: "Takový postup se dostává do rozporu s čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky s ohledem na ustálený právní názor Ústavního soudu, který vyžaduje, aby při posouzení sporu o určení vlastnictví k nemovitosti nabyté od neoprávněného, byla zvažována otázka střetu práva vlastnického a práva na ochranu dobré víry v právním styku; jinak se postup obecných soudů dostává do rozporu s požadavkem ochrany takových ústavních hodnot, jako jsou respekt k právům a svobodám jiných účastníků právního styku, či obecněji hodnota veřejného pořádku." 

Co je však na daném rozhodnutí pro právníky (a nejen je) nejzajímavější? Dovolme si ještě jednu další citaci: "Proto je s ohledem na ustanovení čl. 4 ve spojení s čl. 83 a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky přípustné dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí-li napadené rozhodnutí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva vztahující se k ochraně základních práv a svobod, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popř. i Ústavního soudu, nebo jde o otázku, která dosud dovolacím soudem nebo Ústavním soudem nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo je rozhodována dovolacím soudem odchylně i po rozhodnutí Ústavního soudu o ní, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka vztahující se k ochraně základních práv a svobod posouzena jinak, není-li o ní dosud rozhodnuto vykonatelným rozhodnutím Ústavního soudu."

Jinak řečeno, v případě, že odvolací soud neposoudí existenci dobré víry nabyvatele, je nejen automaticky přípustné dovolání vůči takovému druhostupňovému rozhodnutí, ale případně též ústavní stížnost, pokud by došlo k odlišnému posouzení této otázky ze strany Nejvyššího soudu.

Lze proto závěrem konstatovat, že Ústavní soud konstantně judikuje, že dobrá víra nabyvatele je nepřehlídnutelnou skutečností, kterou je nutné pečlivě vyhodnocovat a posiluje tak právní jistotu nabyvatelů nemovitostí. 

23.11.2016


NEJNOVĚJŠÍ JUDIKÁTY

  • 20.06.2018Nejvyšší soud ČR

    Neplatnost právního úkonu, pracovněprávní vztahy

  • 19.06.2018Nejvyšší soud ČR

    Trestní odpovědnost a lobbing

  • 18.06.2018Nejvyšší soud ČR

    Informační povinnost v řízení o porušení práva duševního vlastnictví


PRÁVNICKÝ VTIP

Obžalovaný k soudci:

"Prosím o odročení hlavního líčení, protože můj obhájce se nedostavil."

"Prosím vás, chytili vás s rukou v cizí kapse – co by tady ještě mohl říkat obhájce?"

"No, to by mě právě taky zajímalo."

Další...