Forma plné moci dle úpravy účinné od 1. 1. 2014

Od 1. 1. 2014 nabývá účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) a zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Úprava formy plné moci je v NOZ podstatně odlišná od současné úpravy. Plná moc totiž musí být udělena ve formě, v jaké je zákonem vyžadováno právní jednání, ke kterému je plná moc udělována.

V praxi to znamená, že například plná moc k zastupování společníka při valné hromadě společnosti s ručením omezením by měla mít formu veřejné listiny, neboť pro rozhodnutí valné hromady (v daných případech, např. při rozhodnutích o změně společenské smlouvy) se forma veřejné listiny vyžaduje. Paradoxně pro rozhodování per rollam (tedy rozhodování mimo valnou hromadu) vytváří ZOK výjimku - pro vyjádření společníka je dostačující úřední ověření podpisu, a tedy i plná moc stačí ve formě písemné s ověřenými podpisy.

Je tak zřejmé, že NOZ i ZOK obsahují body, které budou muset být novelizovány, jelikož si lze jen stěží představit, že by zahraniční společníci zmocňovali své zástupce formou notářských zápisů (např. banky). Pokud by pak i druhá otázka zůstala nezměněna, lze snadno odhadnout, že veškeré další valné hromady v s.r.o. by byly přijímány výhradně per rollam.

17.10.2013


NEJNOVĚJŠÍ JUDIKÁTY

  • 13.02.2019Vrchní soud v Olomouci

    Vada přípravného řízení

  • 12.02.2019Nejvyšší soud ČR

    K aplikaci řádu stálého rozhodčího soudu

  • 11.02.2019Nejvyšší soud ČR

    Zkrácení daně


PRÁVNICKÝ VTIP

Proč jsou právníci jako jaderné zbraně?
Protože když jedna strana má právníka, druhá strana si ho také musí opatřit. Když už jsou pak vypuštěni (dají se do práce), není možno je odvolat, a když přistanou, navždy všechno poničí.

Další...